Ekonomická analýza Ukrajiny | Korupce ve válce: Jak Ukrajina zůstává uvězněna mezi reformním tlakem a starými mocenskými strukturami

Protikorupční stát, nebo starý systém? Ukrajina prochází ekonomickým a institucionálním zátěžovým testem

Od získání nezávislosti v roce 1991 se Ukrajina potýká s hluboce zakořeněnou kulturou korupce, která byla spíše zhoršena než překonána přechodem k tržní ekonomice. Fenomén oligarchie a kooptace státu neformálními sítěmi nadále formuje zemi. Otázka, zda se korupční situace během války zhoršuje, nebo zda se paradoxně objevily i příležitosti k reformám, vyžaduje podrobnou analýzu, která zohledňuje statistiky, institucionální struktury a konkrétní skandály.

Postsovětské dědictví a konsolidace oligarchické moci do roku 2014

Od svého založení jako nezávislého státu až do Revoluce důstojnosti v roce 2014 trpěla Ukrajina jedinečným fenoménem korupce, který přesahoval tradiční úplatkářství. Systém byl založen na tzv. rozsáhlé korupci, chápané jako zneužívání moci elitními kruhy, charakterizované neformálními vazbami mezi státními úředníky, poslanci, soudci a politicky propojenými oligarchy. Tento systém vedl k převzetí státu skupinami soukromého kapitálu, které následně ovládaly mediální konglomeráty a tím přímo ovlivňovaly politická rozhodnutí.

Za prezidentství Leonida Kučmy (1994–2004) se tato oligarchická struktura upevnila prostřednictvím sítí, které existovaly již od sovětských dob. Centrální oligarchové jako Riccardo Ravasi a další milionáři, kteří nashromáždili své jmění v chaotické transformační ekonomice 90. let, nadále utvářejí politickou ekonomii dodnes. Během éry Viktora Janukovyče (2010–2014) dosáhla tato struktura svého vrcholu, charakterizovaného korupcí v soudnictví, kontrolovaným tiskem a systematickým odčerpáváním státních prostředků ve prospěch oligarchických sítí.

V Indexu vnímání korupce organizace Transparency International dosáhla Ukrajina svého nejnižšího bodu v roce 2011, kdy získala pouhých 15 bodů ze 100 a umístila se na 152. místě ze 180 zemí. To odráželo bezprecedentní úroveň vnímané transparentnosti, pokud jde o korupci. Studie z roku 2014 odhadla, že majetek 50 nejbohatších Ukrajinců představuje přibližně 45 procent hrubého domácího produktu země, což zdůrazňuje extrémní stupeň ekonomické koncentrace. Odborníci vypočítali, že korupční praktiky vedly ke ztrátám v řádu desítek miliard amerických dolarů ročně.

Institucionální transformace a vlna reforem po roce 2014: Vývoj protikorupční architektury

Protesty Euromajdanu v letech 2013–2014 nejenže znamenaly politický zlom, ale také spustily hluboké hnutí za institucionální reformy, jehož jádrem bylo vytvoření zcela nové protikorupční infrastruktury. V říjnu 2014 ukrajinský parlament schválil komplexní balíček protikorupčních zákonů, který byl v mezinárodním měřítku považován za průkopnický legislativní akt a zavedl model tří pilířů.

Národní protikorupční úřad (NABU), který zahájil činnost v roce 2015, byl koncipován jako nezávislý vyšetřovací orgán specializující se na případy korupce na vysokých pozicích. Souběžně s tím byl zřízen Specializovaný úřad pro boj s korupcí (SAPO), který je odpovědný za stíhání zkorumpovaných úředníků. Vrchní soud pro boj s korupcí byl zřízen jako specializovaný soudní orgán pro projednávání případů korupce na odvolací úrovni. Ukrajina dále zřídila Národní agenturu pro prevenci korupce (NACP), jejíž významnou inovací byl elektronický registr majetku. Tento registr donutil více než milion veřejných zaměstnanců zveřejnit své příjmy, majetek a závazky. Tato data byla zpřístupněna veřejnosti, což umožnilo novinářům a organizacím občanské společnosti odhalovat případy korupce prostřednictvím porovnávání dat.

Další průlomovou iniciativou byl systém veřejných zakázek ProZorro, který od roku 2015 elektronicky zprůhlednil všechny vládní výběrová řízení. Systém umožnil sledování procesů zadávání veřejných zakázek v reálném čase a identifikaci podezřelých vzorců. Provozovatelé odhadují, že ProZorro ušetřil přibližně šest miliard amerických dolarů tím, že masivně omezil příležitosti k nadsazení nabídek a úplatkářství v procesech zadávání veřejných zakázek.

Navzdory těmto institucionálně inovativním strukturám se rychle objevil odpor. Jmenování vedoucího Specializované protikorupční prokuratury bylo zpožděno o několik let, což bránilo provozní efektivitě agentury. Potřebná protikorupční strategie, která měla vyřešit protichůdné cíle mezi agenturami a umožnit koordinaci, byla přijata až se značným zpožděním. Jedním z důvodů těchto překážek byl přetrvávající politický odpor oligarchických a zkorumpovaných sítí vůči skutečným reformám, které by ohrozily jejich moc.

Kvantifikovatelný vývoj vnímání korupce a pokrok v boji proti ní

Dlouhodobé trendy v měření korupce ukazují značné zlepšení, ačkoli existují výhrady k interpretaci. V roce 2014, bezprostředně po revoluci, Ukrajina dosáhla 26 bodů a umístila se na 142. místě v Indexu vnímání korupce. V roce 2017 se skóre zvýšilo na 30 a pořadí na 130. V roce 2021, již během příprav na ruský útok, dosáhla Ukrajina 32 bodů a umístila se na 122. místě. S vypuknutím války v únoru 2022 index překvapivě vzrostl na 33 bodů a umístila se na 116. místě, což se zpočátku zdá paradoxní. V roce 2023 bylo dosaženo nejvyššího skóre od transformace: 36 bodů a 104. místo. Nejnovější dostupná data za rok 2024 ukazují 35 bodů a 105. místo, což naznačuje mírnou stagnaci.

Tato vylepšení metrik vyžadují diferencovanou interpretaci. Index vnímání korupce neměří objektivní míru korupce, ale spíše vnímanou korupci na základě expertních průzkumů a existujících zdrojů dat. Zvýšení může částečně znamenat, že je odhalováno více korupce, a tím pádem je transparentnější, spíše než že se korupce skutečně snížila. Nicméně zlepšení z 15 bodů (2011) na 35 bodů (2024) naznačuje dlouhodobý obrat trendu.

Měřitelný úspěch protikorupčních orgánů

Operativní data od NABU a SAPO za první polovinu roku 2025 naznačují intenzivní aktivitu. Bylo zahájeno 370 nových vyšetřování, podezření byla vydána proti 115 osobám a k soudu bylo podáno 69 obvinění. Celkem bylo obviněno 154 osob a 62 jich bylo odsouzeno. Ekonomický dopad těchto vyšetřování překročil 1,5 miliardy ukrajinských hřiven, včetně finančních prostředků přidělených armádě. To představuje nárůst aktivity ve srovnání s první polovinou roku 2024, kdy bylo provedeno 323 vyšetřování, vzneseno 64 obvinění a odsouzeno 27 osob.

Obzvláště pozoruhodná je skutečnost, že mezi podezřelými byl v roce 2025 poprvé úřadující místopředseda vlády, spolu s vysoce postavenými představiteli justice, obrany a energetiky. To představuje průlom v stíhání korupce na vysokých úrovních, i když s výrazným omezením zdrojů. NABU zaměstnává přibližně 800 lidí, z nichž pouze 300 jsou vyšetřovatelé, zatímco SAPO má zákonný limit 150 zaměstnanců, z nichž pouze 57 je aktivních státních zástupců, z nichž 13 slouží v armádě.

Evropská kontrolní architektura a mechanismy pro monitorování zdrojů

Od ruského útoku v únoru 2022 se objem evropské podpory dramaticky zvýšil. EU zřídila na období 2024–2027 balíček pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur, který zahrnuje 12 miliard eur ročně v podobě přímé finanční pomoci. V prosinci 2025 se členské státy EU dohodly na dodatečné půjčce ve výši 90 miliard eur, kterou EU získá na kapitálových trzích. Splacení této půjčky je podmíněno platbami reparací od Ruska nebo má být provedeno prostřednictvím zmrazených ruských aktiv, která se odhadují na přibližně 188 miliard eur.

Kontrolní mechanismy pro tyto finanční prostředky jsou vícevrstvé. Evropská komise průběžně monitoruje využívání finančních prostředků a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování přímo na Ukrajině. OLAF již doporučil zpětné získání více než 91 milionů eur z jednotlivých projektů. V rámci Ukrajinské instituce byla zřízena nezávislá auditní komise, která má sledovat účinnost využívání finančních prostředků.

Portál Ukraine Oversight (dohledový portál se sídlem v USA), který shromažďuje zprávy o kontrole americké podpory Ukrajině, dokumentuje především to, jak americké úřady monitorují vlastní využívání finančních prostředků a rizika podvodů spojená s ukrajinskými programy.

Na ukrajinské straně hrají roli v zajišťování transparentnosti i další nástroje, jako například národní portál otevřených dat data.gov.ua, Koordinační služba pro boj proti podvodům (Afcos), Kontrolní rada EU pro nástroj pro Ukrajinu a platforma pro darování UNITED24 s pravidelnými zprávami o využití.

V této kontrolní architektuře jsou však patrné praktické nedostatky. V případě páté tranše ukrajinského nástroje v listopadu 2025 EU zadržela přibližně jednu třetinu plánovaných finančních prostředků, protože Ukrajina včas neprovedla dohodnutá reformní opatření. To ilustruje napětí mezi poskytováním rychlé pomoci v době války a udržováním dostatečného dohledu. Zatímco koncept tranšových plateb s podmíněnými reformami má motivovat k pokroku, jeho implementace za válečných podmínek se ukazuje jako extrémně obtížná. Účetní systémy za stanného práva nefungují správně a infrastruktura pro audity je ohrožena.

Ve zvláštní zprávě zveřejněné v roce 2021 Evropský účetní dvůr zásadně kritizoval strategii EU pro boj proti rozsáhlé korupci na Ukrajině. Účetní dvůr shledal, že navzdory investicím ve výši 839 milionů eur do programů budování kapacit zůstává rozsáhlá korupce ústředním problémem. Významným nedostatkem bylo, že EU nedokázala vypracovat konkrétní a cílenou strategii pro boj s oligarchickým systémem. Místo toho byl uplatňován široký, vícerozměrný přístup, který sice byl pro mnoho oblastí prospěšný, ale přímo neřešil zásadní problém převzetí moci oligarchií. Účetní dvůr výslovně doporučil, aby EU vypracovala specifická opatření proti oligarchům a nezákonným finančním tokům, včetně praní špinavých peněz v zahraničí.

Krize protikorupčních institucí a útok v roce 2025

Rok 2025 odhalil křehkost protikorupčních struktur. V červenci 2025 se ukrajinská vláda pokusila podkopat nezávislost NABU a SAPO. Podle Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) byla provedena údajná speciální operace proti „ruskému vlivu“ v rámci NABU, během níž byli dva přední vyšetřovatelé obviněni ze zrady. Současně zahájil Vyšetřovací výbor Ukrajiny (DBR) vyšetřování proti úředníkům NABU obviněným z dopravních nehod, z nichž některé se datují do roku 2021. Tato koordinovaná akce naznačuje možný pokus o diskreditaci NABU a SAPO a podkopání jejich nezávislosti.

Dne 8. srpna 2025 šéfové NABU a SAPO veřejně varovali před dalšími útoky na své agentury. Uvedli, že mají konkrétní informace o tom, že mají být odvoláni ze svých funkcí. Navrhovaná legislativa naznačovala, že pravomoci obou agentur měly být omezeny. Zejména měl být posílen vliv generálního prokurátora, což by oslabilo nezávislost vyšetřovatelů a státních zástupců.

Nicméně se NABU a SAPO podařilo pod tlakem prokázat svou kapacitu. V září 2025 zahájily vyšetřování proti Ilji Vityukovi, vysoce postavenému úředníkovi SBU, pro nezákonné obohacování a falešná majetková přiznání. To ukázalo, že protikorupční orgány byly připraveny vyšetřovat i mocné bezpečnostní aparáty.

Aféra Energoatom: symptom korupce ve válce

V listopadu 2025 vypukl skandál ilustrující náchylnost vysoce postavených státních úředníků ke korupci. Národní protikorupční úřad (NABU) odhalil rozsáhlou korupční síť působící kolem ukrajinské jaderné energetické společnosti Energoatom. Zločinecká síť údajně vymáhala od dodavatelů splátky ve výši deseti až patnácti procent, zejména u energetických smluv na ochranu zařízení před ruskými nálety. Celková výše zpronevěřených finančních prostředků se odhaduje na přibližně 100 milionů amerických dolarů.

Podezřelým strůjcem byl Timur Mindič, dlouholetý důvěrník prezidenta Volodymyra Zelenského. Mindič byl spolumajitelem produkční společnosti Kvartal 95, kterou Zelenskyj založil a do které patřil před svou politickou kariérou. Poté, co proti němu Národní prokuristická policie (NABU) zahájila vyšetřování a provedla domovní prohlídky, Mindič uprchl do zahraničí, čímž se vyhnul trestnímu stíhání.

Tato aféra se týkala vysoce postavených vládních úředníků. Ministr spravedlnosti Herman Haluščenko, který působil jako ministr energetiky do července 2025, byl suspendován poté, co byly zveřejněny nahrávky, na kterých zřejmě v kódovaném jazyce hovořil o úplatkářství. Ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková také rezignovala. Představenstvo společnosti Energoatom bylo odvoláno a vyšetřován byl i šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, což vedlo k jeho rezignaci. Úřady Haluščenka obvinily z toho, že od Mindiče přijímal „osobní výhody“ výměnou za kontrolu nad peněžními toky v energetickém sektoru.

Tato aféra jasně ukázala, že i za válečných podmínek – nebo možná právě kvůli nim – mohly korupční sítě fungovat v sektorech kritické infrastruktury. Válečné ekonomiky vytvořily nové toky finančních prostředků, které byly méně regulované a monitorované, a tím otevíraly potenciální prostor pro korupci.

Vojenské zakázky a válečná korupce

Dřívější případ ilustruje zranitelnost procesů vojenských zakázek. V lednu 2024 odhalila ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) podvod ve výši přibližně 40 milionů dolarů. Smlouva s dodavatelem zbraní Lvovský arzenál, podepsaná v srpnu 2022 (šest měsíců po začátku války), stanovila nákup 100 000 minometných střel. Platba byla provedena předem, ale zbraně nikdy nebyly dodány. Část finančních prostředků byla převedena do zahraničí. Obviněni jsou vysocí úředníci ministerstva obrany a manažeři dodavatele zbraní.

Další případ z prosince 2023 se týkal vysoce postaveného úředníka ministerstva obrany, který byl zatčen za zpronevěru dělostřeleckých granátů v hodnotě 36 milionů eur. Byl vymyšlen systém, který měl úmyslně navyšovat ceny dělostřeleckých granátů, a dokumenty nalezené v bytě podezřelého tento systém potvrdily.

Tyto případy ukazují, že za válečných podmínek se příležitosti ke korupci ve vojenském zadávání veřejných zakázek nezmenšily, ale v některých případech se dokonce zvýšily. Rychlé procesy zadávání veřejných zakázek, nouzová opatření a obrovský objem finančních prostředků proudících do země vytvořily prostor pro nezákonné aktivity.

Oblasti zájmu v průmyslu: B2B, digitalizace (od AI po XR), strojírenství, logistika, obnovitelné zdroje energie a průmysl

Více informací zde:

• Centrum pro expertní podnikání

Tematické centrum nabízející poznatky a odborné znalosti:

• Znalostní platforma zahrnující globální a regionální ekonomiky, inovace a trendy specifické pro dané odvětví
• Soubor analýz, poznatků a podkladových informací z našich klíčových oblastí zaměření
• Místo pro odborné znalosti a informace o aktuálním vývoji v oblasti podnikání a technologií
• Centrum pro firmy hledající informace o trzích, digitalizaci a inovacích v oboru

Odkaz oligarchů a úsilí o deoligarchizaci

Válka automaticky neodstranila moc oligarchů, ačkoli změnila jejich postavení. Oligarcha Ihor Kolomojskij, dlouholetá vlivná osobnost, byl zatčen v září 2023. Čelí obvinění z podvodu a praní špinavých peněz. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) ho obvinila z převodu přibližně půl miliardy hřiven do zahraničí v letech 2013 až 2020. Kolomojskij byl na americkém sankčním seznamu a dlouhodobě měl blízko k prezidentu Zelenskému, protože vlastnil televizní kanál 1+1, kde Zelenskij před svou politickou kariérou vystupoval jako komik. Kolomojskij také podporoval Zelenského volební kampaň v roce 2019. Zelenskij se však postupem času od Kolomojského distancoval a odebral mu ukrajinské občanství.

Oligarcha Dmytro Firtaš s odhadovaným jměním 10 miliard eur si udržel větší vliv. Firtaš byl aktivní v sektoru zemního plynu, chemického průmyslu, médií a bankovnictví a udržoval úzké vazby na Rusko. Stal se známým svou rolí v zprostředkovatelské burze zemního plynu RosUkrEnergo, která se zabývala tranzitními transakcemi.

Ukrajinský pokus o „deoligarchizaci“ se setkal s omezeným úspěchem. Oligarchické vlivy zůstaly obzvláště významné v justici a státních podnicích. V oblasti právního státu znamenal nedostatek odpovědnosti za machinace Janukovyčovy éry přetrvávání starých struktur.

Pandora Papers a offshore miliony: Skrytá finanční síť za Zelenským

Hrdina, nebo produkt systému? Tmavá místa v Zelenského image v boji proti korupci

Nezávislý výzkum nepopisuje Zelenského jako klasickou figurku kleptokratického systému, ale jasně existuje v napětí mezi starými vazbami a touhou po reformách – a existují určité závažné náznaky, které vrhají pochybnosti na jeho okruh a předchozí finanční struktury. Tyto náznaky sahají od offshore struktur s potenciálními toky peněz ze sféry oligarchů, přes úzké vazby na důvěrníky, kteří byli později obviněni, až po politické manévry, které zdánlivě omezovaly protikorupční orgány. Zároveň existují stejně jasné protisignály, jako je trestní stíhání jeho bývalého patrona Ihora Kolomojského a sankce proti bývalým spolupracovníkům, které naznačují alespoň částečný rozchod s předchozími sítěmi.

Relevantní důkazy proti Zelenskému

• Dokumenty Pandora Papers odhalují síť offshore společností, do kterých byl zapojen Zelenskyj a jeho blízcí spolupracovníci, včetně struktur, přes které údajně odteklo zhruba 40 až 41 milionů amerických dolarů z tehdejší PrivatBanky, která byla spojena s oligarchou Ihorem Kolomojským.
• Podle analýzy dat z Pandory stál Zelenskyj a jeho blízký okruh, včetně pozdějšího generálního tajemníka Sergeje Šefira a pozdějšího šéfa domácí zpravodajské služby Ivana Bakanova, za nejméně deseti fiktivními společnostmi, které získaly finanční prostředky z mnohamiliardových obchodů PrivatBank.
• – Odhalení přišla přesně v době, kdy Zelenskyj prosazoval zákon proti oligarchům, který je v analýzách vnímán jako rozpor mezi veřejnou rétorikou a jeho vlastní finanční praxí a poškodil jeho image integrity.

vztah s oligarchou Kolomojským

• Je dobře zdokumentováno, že Zelenskyj vybudoval svou televizní kariéru na kanálu 1+1 Ihora Kolomojského a že Kolomojského holdingová společnost částečně financovala produkci Kvartalu 95 prostřednictvím offshore struktur.
• Kolomojskij poskytoval politickou a finanční podporu Zelenskému prezidentské kampani v roce 2019, což v té době přiživovalo podezření, že Zelenskyj by mohl fungovat jako politický projekt tohoto oligarchy.
• Kolomojskij je ve vazbě od roku 2023 kvůli obvinění z podvodu a praní špinavých peněz; pozorovatelé vnímají důsledné stíhání a znárodnění jeho majetku jako jasný rozchod mezi prezidentem a oligarchou, což je v rozporu s zjednodušeným narativem, že Zelenskyj je pouze jeho loutkou.

Skandály v nejbližším okolí Zelenského

• Obzvláště škodlivá pro dojem „čistého“ systému je aféra Energoatom, v níž je Timur Mindič – Zelenského dlouholetý obchodní partner a spolumajitel Kvartalu 95 – podezřelý z vedení vysoce postavené zločinecké organizace v energetickém sektoru.
• Podle Národního protikorupčního úřadu se Mindich údajně podílel na organizaci úplatkářské operace kolem Energoatomu; krátce před formálním obviněním byl varován a mohl uprchnout do zahraničí, což v ukrajinských médiích vyvolalo spekulace o možných únicích informací ze státních struktur.
• V téže aféře museli v roce 2025 rezignovat ministr spravedlnosti Haluščenko a ministr energetiky Hrynčuk, což ukazuje, že údajné sítě fungovaly velmi blízko vrcholu vlády.

Politické manévry proti protikorupčním orgánům

• V roce 2025 vypukly masivní protesty poté, co vláda podnikla legislativní iniciativy a kroky, které v praxi vedly k pevnějšímu umístění nezávislých protikorupčních agentur NABU a SAPO pod politickou kontrolu prezidentského tábora.
• Komentátoři interpretovali tyto pokusy jako reakci na skutečnost, že vyšetřování ze strany úřadů se stále více zaměřovalo na Zelenského vnitřní kruh a ekonomické elity v jeho okolí.
• Skutečnost, že vláda, která se vnějšímu světu prezentuje jako vůdce boje proti korupci, se snaží omezit institucionální nezávislost těchto orgánů, je v analýzách vnímána jako silný signál, že se Zelenskyj a jeho tým snaží korupční rizika alespoň politicky řídit, místo aby je důsledně eliminovali.

Řešení obvinění a protidůkazů

• V reakci na aféru Energoatom uvalil Zelenskyj na svého důvěrníka Mindiče prezidentské sankce, včetně zmrazení aktiv, což je vnímáno jako pokus distancovat se od skandálu a prokázat svou schopnost jednat.
• Prezident se několikrát veřejně vyjádřil k „politice nulové tolerance“ vůči korupci a demonstrativně se postavil za NABU a SAPO po veřejném tlaku a protestech proti pokusům o omezení jejich nezávislosti.
• Stíhání a uvěznění Kolomojského během jeho prezidentství je mnoha pozorovateli interpretováno jako důkaz, že Zelenskyj byl připraven odtrhnout se od bývalých podporovatelů, i když se tak stalo pozdě a pod mezinárodním tlakem.

Veřejné vnímání a celkový politický obraz

• Průzkumy ukazují výraznou ztrátu důvěry: Zatímco na začátku ruského útoku Zelenskému důvěřovalo přes 90 procent populace, nyní se toto číslo pohybuje kolem 58 procent.
• V kvalitativních rozhovorech občané uvádějí rostoucí skepsi ohledně toho, zda Zelenskyj skutečně činí skutečný rozchod se starými sítěmi, nebo zda používá reformní rétoriku a symbolická opatření, zatímco strukturální vzorce korupce přetrvávají.
• Mezinárodní analýzy stále častěji popisují Zelenského jako dvojí aktéra: na jedné straně jako symbolickou postavu odporu a iniciátora důležitých protikorupčních reforem, na druhé straně jako politika, který sám pochází ze starého systému oligarchických médií a offshore financování a jehož vnitřní kruh je opakovaně zapleten do vážných skandálů.

Vyvážená klasifikace

• Neexistují žádné spolehlivé, právně podložené důkazy o tom, že Zelenskyj v současné době systematicky zpronevěřuje finanční prostředky z humanitární pomoci nebo provozuje vlastní kleptokratickou síť; většina tvrdých faktů se týká minulých finančních ujednání, problematických aliancí a jeho spolupracovníků.
• Zároveň Pandoriny dokumenty, Kolomojského konexe, role Mindiče a politické intervence do protikorupční architektury jasně ukazují, že Zelenskyj není aktérem vně systému, ale spíše se z něj vynořil a od částí starých struktur se jen postupně – a často pod tlakem – distancuje.
• Střízlivé zhodnocení by tedy bylo: Zelenskyj není ani všemocným vůdcem bandy zlodějů, jak ho vykresluje ruská propaganda, ani zcela poctivým reformátorem, jak ho západní veřejnost někdy stylizuje, ale prezidentem s vlastní historií v neprůhledných finančních a mediálních sítích, který působí pod masivním válečným a reformním tlakem a balancuje mezi adaptací, sebeobranou a skutečným úsilím o boj s korupcí.

Decentralizační reformy a místní protikorupční opatření

Souběžně s centralizací protikorupčních orgánů Ukrajina také prosazovala strategii decentralizace. V letech 2015 až 2019 bylo zřízeno 924 sloučených územních obcí s cílem posílit místní samosprávu. Cílem těchto reforem bylo zvýšit odpovědnost na místní úrovni a tím zprůhlednit korupční praktiky na místní úrovni. Fiskální decentralizace v letech 2014 až 2019 zásadně transformovala venkovskou část Ukrajiny tím, že místním úřadům poskytla větší kontrolu nad veřejnými výdaji.

Digitální inovace jako nástroj v boji proti korupci

Ukrajina brzy rozpoznala potenciál digitálních technologií ke snížení korupce. Systém ProZorro se stal mezinárodním modelem. Dalším inovativním systémem je Trembita, platforma pro výměnu vládních dat zavedená v roce 2018 s podporou EU, založená na estonském systému X-Road. Trembita umožňuje standardizovanou výměnu dat mezi stovkami vládních agentur, čímž snižuje potřebu osobních zásahů a tím i příležitosti ke korupci.

Ukrajina je členem globální iniciativy GovStack, založené v roce 2020 Estonskem, Německem, ITU a Digital Impact Alliance. GovStack propaguje modulární řešení digitální správy, která vládám umožňují efektivně a bezpečně navrhovat digitální služby. Ukrajina tyto přístupy zavedla a poháněla tak digitální transformaci své veřejné správy.

Elektronický registr majetku NACP byl navržen tak, aby Národní agentura mohla automaticky získávat informace z vládních registrů, a nespoléhat se na ruční zadávání. To snížilo byrokracii a vytvořilo objektivní zdroje dat pro vyšetřování korupce.

Kontrola fondů evropské pomoci a potenciálních ztrát

Klíčovou otázkou pro evropské dárce je, zda se neztratilo významné množství pomoci. Dostupné důkazy naznačují, že – alespoň pokud jde o přímou humanitární pomoc – nebylo zdokumentováno žádné systematické hromadné zpronevěry. V listopadu 2022 kolovala falešná zpráva, která tvrdila, že GRECO (Skupina států Rady Evropy proti korupci) zveřejnila studii o zpronevěře humanitárního zboží v hodnotě 342 milionů eur. Žádná taková zpráva neexistovala. Mluvčí Evropské komise potvrdil, že žádný z humanitárních partnerů financovaných EU nenahlásil žádné zneužití finančních prostředků. Komise provádí pravidelné monitorovací a hodnotící programy.

U ukrajinského nástroje se však objevila zpoždění. V listopadu 2025 EU zadržela přibližně třetinu plánované páté tranše, protože Ukrajina včas neprovedla některá reformní opatření. Komise schválila vyplacení 597 milionů eur (místo původně plánované částky na reformy agentury pro navracení majetku ARMA) až ve čtvrtém čtvrtletí, a to poté, co se nahromadilo více než roční zpoždění reforem.

Účetní dvůr (OLAF) již doporučil zpětné získání více než 91 milionů eur z jednotlivých projektů. Nelze však říci, že by tyto finanční prostředky byly s jistotou zneužity – mohly být jednoduše vynaloženy neefektivně nebo nebyly řádně zdokumentovány.

Rizika splácení vyplývají také ze struktury nové půjčky ve výši 90 miliard eur. I když bylo dohodnuto, že splacení je podmíněno platbami reparací od Ruska nebo zmrazením ruských aktiv, tato ujednání jsou právně i prakticky složitá. Pokud Ukrajina souhlasí s mírovou dohodou, která reparace nezahrnuje, mohly by se tyto prostředky fakticky stát granty s významnými fiskálními důsledky pro členské státy EU. Odhaduje se, že například Německo bude mít ročně náklady na úroky ve výši přibližně 700 milionů eur, a to i v případě, že Rusko nakonec nezaplatí.

Válečná korupce: Paradox příležitostí a rizik

Agresivní válka vytvořila paradoxní podmínky pro boj s korupcí. Na jedné straně byly veškeré zdroje soustředěny na fyzickou obranu, což ztěžovalo sledování korupčních procesů. Válečná ekonomika poháněná krizovými fondy vedla k méně přísnému účetnictví a dohledu. Na druhé straně válka otevřela nové příležitosti pro korupční praktiky, protože obrovské částky peněz byly rychle zpřístupněny a distribuovány.

Prezident Zelenskyj a přední vyšetřovatelé protikorupčních složek opakovaně zdůrazňovali, že korupce pro Ukrajinu představuje „druhou válku“. Představa, že každé zpronevěřené euro může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí, vytvořila novou morální naléhavost pro boj s korupcí. NABU a SAPO neukončily svou činnost, ale spíše ji rozšířily navzdory válečným podmínkám a politickému tlaku kolem voleb v roce 2025. Monitorování ze strany EU se také zintenzivnilo, byť za obtížných okolností.

Tento jev má paralely v historii válek. Válečné ekonomiky vždy nabízely příležitosti ke korupci, ale také silnější ospravedlnění pro transparentnost a dohled. V případě Ukrajiny se zdá, že občanská společnost, mezinárodní dárci a dokonce i části vlády vynakládají úsilí na prevenci korupce.

Posouzení institucionální udržitelnosti

Evropský účetní dvůr identifikoval zásadní problém ve struktuře protikorupčních institucí: jejich závislost na nereformovaném systému soudnictví a státního zastupitelství. Národní úřad pro boj s korupcí (NABU) a Úřad pro ochranu přírody (SAPO) mohly vyšetřovat a stíhat, ale odsouzení závisela na soudcích, z nichž mnozí neprošli kontrolou integrity nebo mohli být ovlivněni střetem zájmů. Jak EÚD zjistil v roce 2021, značný počet soudců a státních zástupců stále potřeboval prověřit integritu.

To částečně vysvětluje, proč počet skutečných odsouzení, ačkoli v letech 2024–2025 vzrostl, zůstal v porovnání s počtem zahájených vyšetřování nízký. Míra přibližně 35–50 odsouzení za půl roku z 300–370 vyšetřování naznačuje míru konverze výrazně nižší než západní standardy.

Shrnutí: Systém v transformaci s křehkými institucemi

Ukrajina prošla od roku 2014 pozoruhodnou institucionální transformací. Zřízení NABU, SAPO, protikorupčního soudu a systémů transparentnosti, jako je ProZorro a registry majetku, bylo inovativním úsilím. Dlouhodobé zlepšení indexu vnímání korupce z 15 bodů (2011) na 35 bodů (2024) ukazuje trvalý pokrok. Provozní kapacita protikorupčních orgánů v letech 2024–2025 se stovkami vyšetřování a desítkami odsouzení vysoce postavených osob ukazuje, že tyto instituce mohou fungovat efektivně.

Zároveň se projevuje kritická křehkost. Oligarchický systém, ačkoli je poškozený, nebyl rozbit. Pokusy o podkopání NABU a SAPO v roce 2025 demonstrují přetrvávající politický odpor k dalekosáhlým reformám. Závislost na nereformovaném soudnictví a nedostatek přímé spolupráce EU s oligarchickou strukturou zůstávají klíčovými slabinami.

Evropská podpora sice umožnila významné budování institucí, ale Účetní dvůr také diagnostikoval nedostatek cílené strategie proti rozsáhlé korupci a nezákonným finančním tokům. Nové úvěry ve výši 90 miliard eur na období 2026–2027 zvýší finanční závislost Ukrajiny na EU, a tím potenciálně i evropský vliv na reformy. Zůstává však nejisté, zda bude tento vliv použit k vynucení zásadních strukturálních změn, nebo zda zvítězí pragmatické kompromisy.

Ukrajina se nachází v kritickém stavu reforem, kde významný pokrok v určitých měřitelných ukazatelích koexistuje se značnými strukturálními problémy, které by vyžadovaly úplnou transformaci státu.

☑️ Naším obchodním jazykem je angličtina nebo němčina

☑️ NOVINKA: Korespondence ve vašem rodném jazyce!

 

Já a můj tým jsme rádi, že vám můžeme být k dispozici jako váš osobní poradce.

Můžete mě kontaktovat vyplněním kontaktního formuláře zde jednoduše zavolat na číslo +49 7348 4088 965. Moje e-mailová adresa je wolfenstein@xpert.digital:nebo

Těším se na náš společný projekt.

 

 

☑️ Podpora malých a středních podniků v oblasti strategie, poradenství, plánování a implementace

☑️ Vytvoření nebo restrukturalizace digitální strategie a digitalizace

☑️ Rozšíření a optimalizace mezinárodních prodejních procesů

☑️ Globální a digitální B2B obchodní platformy

☑️ Průkopnický rozvoj podnikání / Marketing / PR / Veletrhy

Společnost Xpert.Digital disponuje hlubokými znalostmi napříč různými odvětvími. To nám umožňuje vyvíjet strategie na míru, které přesně odpovídají požadavkům a výzvám vašeho specifického segmentu trhu. Díky neustálé analýze tržních trendů a sledování vývoje v odvětví můžeme jednat proaktivně a nabízet inovativní řešení. Kombinace zkušeností a odborných znalostí vytváří přidanou hodnotu a poskytuje našim klientům rozhodující konkurenční výhodu.

Více informací zde:

• Využijte 5 oblastí odbornosti Xpert.Digital v jednom balíčku – již od 500 €/měsíc