Základy moderní obrany: Celospolečenská obrana, infrastruktura a logistika – přehodnocení odolnosti

Co znamená obrana společnosti jako celku v kontextu Evropy a proč je nutné ji přehodnotit?

Pojmy „celospolečenská“ nebo „komplexní obrana“ popisují přístup, který do obranné strategie země nebo aliance nezahrnuje výhradně armádu. Občanská společnost, podniky, administrativa, provozovatelé infrastruktury a obce by měly spíše spolupracovat i v případě hrozeb, jako jsou vojenské útoky, hybridní operace nebo systémové krize. Rostoucí bezpečnostní nejistoty, vyvolané například ruskou válkou proti Ukrajině, jasně ukazují: obrana není odpovědností konkrétního sektoru, ale vyžaduje úsilí všech. Doby, kdy krize nebo hrozby mohly být delegovány „na specialisty“, jsou pryč. Infrastruktura, logistika a ekonomika zajišťují nejen prosperitu, ale také svobodu a bezpečnost. Potřeba přehodnocení vyplývá ze zkušenosti, že infrastruktura byla po léta vnímána a optimalizována z čistě ekonomických důvodů. Schopnost umožnit obranu prostřednictvím rychlého nasazení, bezpečnosti dodávek a odolných struktur se však stala základním úkolem státu.

Vhodné pro:

• Program Evropského obranného průmyslu (EDIP): Komplexní analýza logistiky a malých a středních podniků

Jakou roli hraje průmysl v obraně společnosti jako celku?

Průmyslové společnosti přebírají řadu funkcí, které jdou nad rámec tradiční civilní ochrany. Poskytují produkty a služby pro vojenské i civilní potřeby, jako jsou dodávky energie, IT služby, údržba vozidel a výroba potravin. Kritická infrastruktura, výrobní řetězce a dopravní logistika jsou úzce propojeny s průmyslovými aktéry. V rámci obrany společnosti jako celku se od průmyslu očekává pružná reakce na krize, přesměrování výrobních kapacit a spolupráce s úřady – například při udržování dodavatelských řetězců, rychlé opravě infrastruktury nebo poskytování specializovaných vozidel pro vojenskou přepravu. Zároveň průmysl těží z vládní podpory, investic do odolnosti a jasného právního rámce. To vše vyžaduje kulturu bezpečnosti a spolupráce, do které jsou průmysloví partneři zapojeni od rané fáze, pravidelně se konají cvičení a je jasné propojení s vládním krizovým řízením.

Proč musíme přemýšlet o nových přístupech k infrastrukturním projektům?

Infrastrukturní projekty – jako je výstavba silnic, renovace mostů nebo veřejné budovy – byly dlouho plánovány a realizovány primárně podle občanských, ekonomických a urbanistických kritérií. Bezpečnostně-politické aspekty ustoupily do pozadí po skončení studené války. Dnes je jasné, že je nutné modernizovat a udržovat infrastrukturu nejen pro každodenní použití, ale i pro extrémní situace.

Jakýkoli most určený pouze pro automobily a lehké nákladní vozy představuje v krizi úzké hrdlo pro vojenské pohyby – zejména pro těžké bojové tanky a moderní vojenská transportní vozidla, která obvykle váží mnohem více, než dovolují současné normy. To platí i pro tunely, železniční tratě, nakládací zařízení a kontejnerové terminály. Zde je zapotřebí změna myšlení: Infrastruktura by měla být navržena tak, aby mohla být využívána i pro vojenské potřeby, aniž by byla ohrožena její civilní funkce. To znamená vyšší nosnost, flexibilnější využití a vhodná opatření (například zasouvací mostní základny nebo speciální rampy).

Dalším přehodnocením je začlenění aspektů bezpečnostní politiky do nabídek a plánování výstavby: lodě, vlaky, přístavy, dokonce i nové veřejné budovy mohou být navrženy tak, aby poskytovaly rychlou ochranu v případě nouze, nebo aby mohly být ad hoc přestavěny (např. jako kryty, velitelská stanoviště, distribuční centra).

Co je „vojenský Schengen“ a proč je tak důležitý?

Koncept „vojenského Schengenu“ označuje celoevropskou volnost pohybu vojenských transportů, založenou na modelu civilní Schengenské dohody. Cílem je umožnit přesun vojenských vozidel, vojáků a vybavení po celé Evropě kdykoli a co nejbezproblémověji, analogicky s volným pohybem zboží a osob. V dnešní době národní předpisy, byrokratické překážky a neharmonizovaná pravidla často vedou k zastavování vojenských transportů na hranicích států. Zdlouhavé schvalovací procesy, celní formality a technická omezení zpožďují tranzit a výrazně komplikují obranné operace.

„Vojenský Schengen“ by výrazně zjednodušil hraniční přechody pro vojenskou dopravu prostřednictvím společných standardů, předem schválených koridorů a digitalizovaných procesů. To by umožnilo rychlejší a efektivnější přesun vojsk a vybavení tam, kde jsou v případě nouze potřeba. Zejména v dobách zvýšeného ohrožení, jako je ruská agrese proti Ukrajině, je zřejmá naléhavá potřeba zkrátit reakční doby a umožnit předvídatelnost.

Vhodné pro:

• Koncept „vojenské mobility“ a přezkoumání Evropy: Strategie pro posílení evropské obrany

Jakého pokroku bylo dosaženo v oblasti vojenské mobility v Evropě?

Od roku 2018 se 26 členských států EU v rámci Stálé strukturované spolupráce (PESCO) věnuje rozsáhlému projektu „Vojenská mobilita“. Cílem je výrazně zlepšit volný pohyb vojenských sil v rámci EU. Společná pravidla a postupy, harmonizace dopravních a celních předpisů a modernizace infrastruktury jsou řešeny v několika pracovních balíčcích. V roce 2025 se k projektu připojilo i Švýcarsko.

Klíčových cílů má být dosaženo do konce roku 2025, včetně zřízení koridorů pro vojenskou dopravu, centralizovaných odbavovacích míst pro povolení a zavedení digitálního registračního systému. Mnoho povolovacích postupů již bylo zjednodušeno nebo standardizováno; první zkušební provozy na vybraných koridorech jsou plánovány na rok 2025. Z dlouhodobého hlediska však zůstává velkou výzvou úplná harmonizace a modernizace infrastruktury.

Zejména Německo hraje klíčovou roli jakožto geografický uzel Evropy, jelikož většina veškeré dopravy mezi východem a západem musí procházet přes tuto zemi. V Ulmu sídlí Společné velitelství podpory a zprostředkování NATO a Mnohonárodní velitelství operačního velení Bundeswehru – Koordinují přípravu a monitorování koridorů, podporují komunikační a dopravní struktury a usilují o bezproblémovou mezinárodní spolupráci.

Vhodné pro:

• Síť Pesco Loghub a její strategický význam pro evropskou obrannou logistiku

Co stále chybí k dosažení vojenské mobility?

Jaké přetrvávají překážky přeshraniční vojenské mobility?

Přestože byly vytvořeny právní základy a jednotné dokumenty pro vojenskou přepravu, v Evropě je stále třeba překonat mnoho praktických překážek:

• Nedostatky infrastruktury: Četné mosty, železniční tratě a silnice nejsou navrženy pro těžké tanky a velké transportní vozy. Některé jsou zchátralé nebo prostě nejsou dostatečně pevné. Transportní vozy musí nevyhnutelně často podnikat dlouhé objížďky.
• Různé technické předpisy, zejména týkající se zatížení kolejnic a rozměrů vozidel, vedou k problémům.
• Byrokratické procesy, které stále vyžadují četná schvalování a průvodní dokumenty, způsobují časové ztráty.
• Komunikace a spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi se může zlepšit – zejména v otázkách utajení nebo krátkodobých ad hoc situací.

Chybí významné investice do infrastruktury pro modernizaci všech koridorů podle plánu. Jen v Německu se navrhuje nejméně 30 miliard eur ze zvláštních fondů na provedení naléhavě potřebných rekonstrukčních prací na silnicích, mostech a železničních tratích. První zkušební jízdy mají ukázat, jak praktické jsou nově vytvořené koridory a kde jsou zapotřebí další vylepšení.

Hub pro bezpečnost a obranu – Image: Xpert.digital

Hub pro bezpečnost a obranu nabízí opodstatněné rady a současné informace, aby efektivně podporovaly společnosti a organizace při posilování jejich role v evropské bezpečnosti a obranné politice. V úzké souvislosti s pracovní skupinou Connect SME propaguje zejména malé a středně velké společnosti (SMS), které chtějí dále rozšířit svou inovativní sílu a konkurenceschopnost v oblasti obrany. Jako centrální kontaktní bod vytvoří rozbočovač rozhodující most mezi a středními a evropskou obrannou strategií.

Vhodné pro:

• Obrana pracovní skupiny Connect – posilování malých a středních podniků v evropské obraně

Proč se historické koncepty jako jednotky hradních mistrů opět stávají relevantními?

Wallmeistertruppe (vojska Wallmaster) byly jednotky v rámci Bundeswehru (německých ozbrojených sil) odpovědné za stavbu a údržbu bariér, polních opevnění a speciálně připravené infrastruktury během studené války. Mezi jejich povinnosti patřilo označování mostů a silnic za účelem určení jejich únosnosti, instalace tlakových komor v mostech, zřizování vyloučených zón a poskytování materiálu pro rychlou přestavbu nebo zničení infrastruktury v případě obranné nouze. Toto označení umožňovalo vojákům bezpečně využívat dopravní cesty, předcházelo dopravním zácpám a poskytovalo informace o případných preventivních opatřeních, která by mohla být nutná.

S koncem studené války a úpravami obranné doktríny byly stavby pro údržbu mostů výrazně omezeny nebo zrušeny. Dnes je však zřejmé, že určité prvky tohoto přístupu jsou opět žádané: Informace o únosnosti mostů často chybí, speciální zařízení pro vojenské použití jsou vzácná a schopnost znovu využít infrastrukturu v případě potřeby je rozptýlena v široké škále oddělení. Expertní skupiny navrhují sloučení centrálních technických kompetencí – například prostřednictvím specializovaných týmů pro úkoly v oblasti infrastruktury relevantní pro armádu. To by zvýšilo schopnost udržovat silnice a mosty použitelné pro těžkou dopravu, rychle stavět dočasné bariéry nebo náhradní konstrukce a zavádět zvláštní nouzová opatření.

Jakou roli hrají vnitrozemské přístavy jako Neuss v logistice?

Proč jsou vnitrozemské přístavy a jejich zařízení tak důležité pro vojenskou mobilitu?

Vnitrozemské přístavy, jako je ten v Neussu, jsou klíčovými uzly pro rychlou překládku zboží a vozidel na vnitrozemských vodních cestách. V době míru jsou známé především pro vývoz a dovoz průmyslového zboží a pro automobilovou dopravu. V dobách krize nebo obrany však mohou hrát klíčovou roli, za předpokladu, že stávající infrastruktura je navržena i pro těžká vojenská vozidla.

Ačkoli dnes mnoho přístavů disponuje rampami a jeřáby pro nákladní a osobní automobily, často jim chybí vybavení pro nakládání bojových tanků nebo obrněných vozidel. Vojenská nakládací technika, zesílené skluzy nebo těžké jeřáby nejsou zdaleka všude standardem. Proto je nutné modernizovat stávající zařízení pro vojenské nouzové situace: Například by mohly být k dispozici výsuvné rampy, mobilní mosty nebo dodatečné zvedací zařízení, které by zajistilo rychlý a bezpečný přesun i toho nejtěžšího vybavení na lodě nebo železnici. Vnitrozemský přístav Neuss již disponuje efektivními terminály a rozsáhlými skladovacími prostory, ale jejich vhodnost pro vojenskou manipulaci musí být pravidelně přezkoumávána a v případě potřeby rozšiřována.

Vhodné pro:

• Modernizace námořního přístavu pro ekonomiku a obranu: strategie s dvojím využitím pro modernizaci prostřednictvím špičkového

Co je třeba zvážit ohledně interakce mezi logistikou, národními operačními plány a místními úřady?

Zkušenosti z posledních let ukazují, že odolnost a konkurenceschopnost země závisí také na spolupráci mezi všemi federálními úrovněmi. Obce nejsou pouze pasivními příjemci pokynů z vyšší úrovně, ale důležitými aktéry: Plánují infrastrukturní projekty, zadávají stavební zakázky, provozují přístavy, organizují ochranu před katastrofami a zajišťují místní zásobování v případě krize.

Koordinace mezi federální vládou, státy a obcemi vyžaduje přehodnocení v několika oblastech:

• Včasná integrace požadavků bezpečnostní politiky do místního plánování nových budov, například přizpůsobením zatížení mostů nebo integrací přístřešků do veřejných budov.
• Rozšíření informačních a kooperativních iniciativ: Místní osoby s rozhodovací pravomocí jsou pravidelně školeny, krizové plány jsou koordinovány a zavádí se zpětná vazba o nedostatcích infrastruktury.
• Zvyšování povědomí o tzv. „infrastruktuře dvojího užití“: zařízeních, která jsou v každodenním životě využívána pro civilní účely, ale v případě nouze by měla být modernizována pro vojenské účely.

Jako příklad může sloužit radnice v Neuss: pod novou budovou byla plánována ochranná konstrukce – což naznačuje, že plánování občanské výstavby stále více zohledňuje i aspekty bezpečnostní politiky.

Co říkají současné národní a evropské obranné směrnice?

Současné Směrnice německé obranné politiky i Evropská obranná agentura, koordinované na evropské úrovni, stanoví, že všechny struktury a procesy musí být zaměřeny na robustnost a umožnění národní a alianční obrany. Investice do infrastruktury jsou považovány za nezbytné pro bezpečnostní politiku a jsou vyžadovány pravidelné analýzy rizik a zprávy o dostupnosti infrastruktury. Spolková vláda plánuje poskytovat přehled o stavu vojenských prioritních linií alespoň každé dva roky a značné finanční prostředky jsou vyčleněny na rekonstrukci a rozšíření.

Vhodné pro:

• Možná obranná logistika: Jižní německá logistická koridor Dual -US Augsburg – Ingolstadt – Regensburg

Jaké výzvy existují pro nadcházející roky?

Co zbývá politice, administrativě a společnosti udělat pro posílení obranyschopnosti společnosti jako celku?

Výzvy se dotýkají mnoha úrovní:

• Rychlá obnova a rozšíření dopravních tras: Zejména mosty, silniční úseky a železniční tratě musí být modernizovány tak, aby unesly těžké náklady, a musí být odstraněna úzká hrdla.
• Harmonizace předpisů v Evropě: Od schvalování po povolení, celní procesy a bezpečnostní požadavky – snížení byrokracie je nezbytné všude.
• Posílení výzkumné a reakční kapacity: Stávající nedostatky musí být nejen identifikovány, ale také rychle napraveny. To vyžaduje efektivní kanály pro podávání zpráv a odpovědnost.
• Udržitelné investice: Financování duplicitních struktur, rezervních kapacit a inteligentních konceptů musí být uznáváno jako investice do bezpečnosti.
• Oživení historických dovedností: Know-how oddílů mistrů hradeb, pionýrských servisních skupin a dalších organizací technické podpory je základní součástí flexibilní, robustní a operačně připravené společnosti.

Obrana napříč společností bude v konečném důsledku úspěšná pouze tehdy, pokud se zapojí všichni: politici, administrátoři, firmy, techničtí experti, dobrovolnické organizace i samotná populace. Osvědčené struktury a nové přístupy je nutné kombinovat a neustále dále rozvíjet.

Obrana Evropy a Německa již není výhradní odpovědností ozbrojených sil. Fungující silnice, mosty, železniční tratě, digitální sítě, vnitrozemské přístavy a výrobní řetězce podporují schopnost jednat v krizích a zároveň zajišťují mír v každodenním životě. Tváří v tvář novým hrozbám a dlouhodobým slabinám se komplexní integrace všech sektorů společnosti stává klíčovým úkolem současnosti i budoucnosti. Historické zkušenosti poskytují vodítko, zatímco moderní technologie a úzká spolupráce otevírají nové perspektivy.

Jedna věc je jasná: Obrana začíná v ulicích, na pódiu, na pracovišti i v terénu. Pouze společným myšlením, plánováním a akcí si Evropa udrží schopnost obrany – dnes i zítra.

Markus Becker

Rád posloužím jako váš osobní poradce.

Vedoucí rozvoje podnikání

Předseda SME Connect Defense Working Group

LinkedIn

Konrad Wolfenstein

Rád posloužím jako váš osobní poradce.

kontaktovat pod Wolfenstein ∂ xpert.digital

Zavolejte mi pod +49 89 674 804 (Mnichov)

LinkedIn